VOLNA MYSLENKA
aktuality archiv zajímavosti program

              

Zpráva pro tisk

ffffffffffVe Švýcarsku, ve městě na březích Lemanského (Ženevského) jezera, v zasedacím sále Ellenberger hlavní pošty probíhaly po dva dny spolu se spolkovými jednáními přednášky a diskuse o smyslu aktivit volných myslitelů ve třetím tisíciletí. Jednání uvedl s výkladem ke stoletému výročí vzniku organizace volnomyšlenkářů předseda Ženevské Volné myšlenky (kantonální sekce Sjednocených volných myslitelů Švýcarska)  Joseph P. Bouquet. S hlavním referátem vystoupil prezident Světové unie Volných myslitelů Louis Roger (Francie) a o filosofických aspektech programového usměrnění hnutí  hovořil mezinárodně renomovaný švýcarský spisovatel  Narcisse Prat. V diskusích vystupovali zástupci v Ženevě účastněných zemí, a to Německa, Lucemburska, Francie, Rakouska, České republiky a Švýcarska. Postrádali jsme zástupce organizací ze zámořských zemí, z Blízkého východu a Jižní Asie.

ffffffffffVolná myšlenka vznikala a rozvíjela se hlavně v Evropě v zemích s dominantním postavením římského katolictví, na rozdíl od analogické Mezinárodní humanistické a etické unie, mimořádně vlivné i dnes zejména v zemích s reformovanými církvemi. V nich zejména dnes vystupují v prostředí rozvinutější tolerance do popředí výrazněji programy etického a humanistického usměrnění, zatímco i dnes agresivně  nedemokratický a stále totalitární římský katolicismus vtiskuje identickým programům soudobého volnomyšlenkářství silný antiklerikalismus. Ženevský kongres zdůrazňoval na základě humanistické etiky důležitost individuálního osvobozování jednotlivců i občanské společnosti jako celku od iracionálních dogmat a nadřazených autorit. Jeho účastníci se vyslovovali rozhodně ve prospěch konsekventní odluky státu od církví a náboženských sdružení, s mimořádně vyhraněnou až odsuzující kritikou římského katolictví tak, jak je ztělesňují papežové Jan Pavel II. a Benedikt VI. Stejným způsobem byla analyzován „Bůh Král“ (tibetsky Dalaj Lama), nejodpornější exemplář theokracie, fosilie řádu „bohovlády“, která se  neslučuje s republikánským demokratismem: nicméně je skěle využitelná  ve prospěch především velmocenských zájmů, za opulemtmí úplatu ovšem. To je nutno vědět zvláště u nás, kde mnoho lidí nemravnost „bohovlády“, „bohokralování“ nevnímá .

ffffffffffDalším tématem diskusí byla problematika blasfemie, tehdy rouhání, k níž  francouzští volní myslitelé předložili návrh  rezoluce, který byl přijat. Shromáždění se shodlo v tom, jedním z hlavních obsahových cílů i příštích dnů se má stát dosažení dalšího pokroku v úsilí o laicizaci společenského života, ohrožované zejména v postsocialistických zemích, v nichž je neobyčejně aktuální úplná separace církví a náboženských společností od státu.

ffffffffffKongresu byly předloženy některé volnomyšlenkářské časopisy. Z nich už jsme znali čtvrletník Freidenker (Německo), Freidenker/in (Rakousko) a Le Libre Penseur (Lausanne, Švýcarsko). Nově nás zaujala satirická revue z Francie La Calotte (Facka), která začala vycházet v Reims už v roce 1930, a rovněž z Francie La Raison Militante (je vydávána v Brestu).  Z nich jsme se dověděli, že ve Francii vychází 19 volnomyšlenkářských časopisů. Seznámili jsme se také s revue Frei Denken – Libre Pensée – Libero Pensiero z Bernu, která je orgánem Švýcarského sdružení Volných myslitelů. Všechny nám připomínají, že opravdu máme co dohánět.

ffffffffff Na závěr zvolil kongres Světové unie Volných myslitelů devítičlenné představenstvo. Presidentem byl opět zvolen Louis Roger (Brest, Francie), viceprezidentem Klaus Hartmann (Offenbach u Frankfurtu nad Mohanem, Německo) a pokladníkem Aloyse Schmitz (Luxembourg, Lucembursko). Členem se volbou stal Josef Haubelt (Praha, Česká republika).

 

zpět