VOLNA MYSLENKA
aktuality archiv zajímavosti program

              

Sto let „Společenství Volná Myšlenka ve Švýcarsku“ – sto let úsilí o laicismus a o humanismus

Reta Casparová

ffffffffffVolní myslitelé se pokládají za dědice osvícenství a humanismu.

ffffffffff Křesťanské církve ztrácely v Evropě postupně  následkem osvícenství a vědeckého bádání, které následovalo ve všech oblastech života (a které požadovalo, aby se poznatky dokazovaly), sílu rozhodovat. Pokrok v Evropě devatenáctého století dospěl až k tomu, že se svobodní myslitelé už nemuseli obávat o své životy, když ať už hlásali své představy o světě v soukromí nebo ve veřejném životě.

ffffffffff Znevýhodnění ve společenském životě, které byla ostatně přímým následkem  veřejným právem uznaného vystoupení z církve, podnítila svobodné myslitele, aby se seskupovali do sdružení.

ffffffffff Ve  Švýcarsku  působil od roku 1870 první klub volných myslitelů, a to v Curychu. Další sdružení vznikla v západním Švýcarsku a v kantonu Ticino (Tessin).

ffffffffff Základy národního hnutí položila v roce 1908 vzniklý  „Spolek německo- švýcarských volnomyšlenkářů“ („Deutschschweitzer Freidenkerbund").

ffffffffffCíle.  „Společenství Volná Myšlenka ve Švýcarsku“ („Association Suisse de la Libre Pensée“ – ASLP) usiluje

  • o svobodné a kritické myšlení, o takové pojetí světa, které je založeno na  vědeckém poznání a na humanistické etice, osvobozené od jakéhokoliv dogmatu;
  • o odluku mezi státem a církvemi, o svobodu víry, myšlení a projevu, o rovnost všech filosofických skupin a o jejich nezávislost na státní moci;
  • o laické školství;
  • o společenský prostor pro volné myslitele a o laické obřady pro rodinné události (narození, sňatky a pohřby);
  • o podmínky pro důstojný život a o ochranu životního prostředí.

ffffffffffDějiny ASLP.

ffffffffff Od svého vzniku byla Volná Myšlenka vystavena militantním útokům, pomluvám a žalobám ze strany duchovních hlavně národních církví. Její členové postrádali ochranu úřadů. Když předseda August Richter usiloval v roce 1908 o založení sekce Volné Myšlenky v Lucernu, byl zatčen a odsouzen kvůli „rouhání“ na dva měsíce vězení. Rozsudek byl nakonec federálním soudem anulován.

ffffffffff Před druhou světovou válkou a za jejího trvání bojovali protivníci Volné Myšlenky proti ní politickými prostředky (viz např. v roce 1933 rozpravu o ateistech – bezbožnících v Národní radě). Za studené války byla pod dozorem úřadů ochrany státu.

ffffffffff Vztahy mezi státem a církvemi byly uspořádány různým způsobem, odlišným podle kantonů. Úsilí o sekularizaci postupovalo jenom velmi pomalu. Obyvatelstvo se vyvazovalo víc a více od církevních doktrín, avšak politikové se neodvažovali důvěřovat demokratickým strukturám občanské společnosti. Neodvažovali se upřít církvím právo rozhodovat v etických otázkách.

ffffffffff V letech 1950 až 1970 dosáhly  národní církve veřejnoprávního postavení  a podpory z veřejných financí.

ffffffffffProces sekularizace veřejného života pokročil koncem dvacátého století kupředu. Laicismus se dostal na pořad dne. Vystupování z církví se zvyšovalo. Hnutí Volné Myšlenky se však nerozvíjelo ve stejném rytmu, i když ASLP se podařilo zakládat nové sekce.

ffffffffff Federální tribunál upřesnil rozsah náboženské svobody, upřesnil formální podmínky pro deklarace o vystoupení z církví,  stanovil dosah zásady pro způsob prohlášení o vystoupení z církve a rozměr zásady věroučné neutrality ve veřejném školství (kříže byly odstraněny ze školních učeben).

ffffffffff Z druhé strany však tribunál mnohokrát potvrdil zákonné ustavení o tom, že zatížení osob církevní daní je zásadou, která je slučitelná s ústavou.

ffffffffff Po teroristických útocích z 11. září 2001 se problematika náboženského vyznání znovu stala rovněž ve Švýcarsku veřejným problémem. V důsledku toho zaznamenala ASLP zvýšení zájmu o svou činnost a vzrůst počtu členů.

ffffffffffASLP v jedenadvacátém století. Uznání náboženských společností znamenalo v podstatě vznik neřešitelných problémů. ASLP proto znovu vyhlásila požadavek odluky státu od církví.

ffffffffff ASLP se zasazuje o demokratický diskurz o morálce a o otázkách etiky. Navrhuje výuku etiky ve veřejném školství, která by uznala potřebu orientace mládeže  v životních otázkách a rozvíjela schopnost účastnit se politického života.

ffffffffff ASLP se v tomto diskurzu pokládá za mluvčího mužů a žen bez vyznání ve Švýcarsku.
 V této kampani, která letos odstartovala, vyzvala 11 % občanů bez vyznání (podle sčítání obyvatelstva z roku 2000) k veřejné obraně své nezávislosti na církevních dogmatech.

ffffffffffASLP v datech. Naše společenství má ve 12 sekcích asi 1200 členů. Podle průzkumu z podzimu 2007 se 64 % jeho členů pokládá za ateisty, 22 % za agnostiky a  2 % za panteisty.  8 % dává přednost jinému určení (humanisté volnomyšlenkáři atd.) a  4 % členů svou orientaci nedeklarovalo.

Reta Casparová – redaktorka listu Freidenken – Libre pensée – Libero pensiero (Freidenker-Vereinigung der Schweiz – Association Suisse des Libres Penseurs – Associazione Svizzera dei Liberi Pensatori.

zpět