VOLNA MYSLENKA
aktuality archiv zajímavosti program

              

 

Jak se oslovují sympatizanti?

Volná myšlenka

Švýcarské společenství volných myslitelů vyjadřuje od roku 1908 zájmy       občanů bez vyznání ve Švýcarsku. 

ffffffffffŠvýcarská Volná myšlenka má dnes ve 12 sekcích kolem 1200 členů. Na podzim 2007 se v anketě 60% z nich hlásilo   k atheismu, 22% k agnosticismu, 2% k pantheismu,  8% z nich dalo přednost jinému označení (humanisté a tak podobně) a 4% dotazovaných se nevyjádřilo.
        
             Bez vyznání – humanismus – tolerance

ffffffffffMyšlení osvobozuje. Volní myslitelé jsou muži a ženy, kteří se osvobodili od dogmat a autorit a kteří v této svobodě usilují o to, aby lidé na tomto světě žili v pospolitosti a respektovali se navzájem v prostředí, v němž existují. Být svobodným znamená rovněž odpovědnost přiznávat svobodu ostatním a vyžadovat také od nich stejnou odpovědnost.

ffffffffffAlbert Einstein (1879-1955): Náboženství nesmí být strachem před životem a smrtí; může být touhou poznávat rozumem.

ffffffffffVážený čtenáři, vážená čtenářko! Tento tisk Vám představuje  Švýcarské společenství volných myslitelů (ŠSVM – Association Suisse des Libres Penseurs – ASLP). Poskytne Vám možnost trochu poznat
*životní postoje volnomyšlenkářů
*politické požadavky Společenství volnomyšlenkářů
*jeho dějiny a  výsledky jeho úsilí v minulém století
*svobodomyslné osobnosti – jindy a nyní
*nabídky společenství členům i nečlenům
*členství ve Švýcarském společenství volných myslitelů.

ffffffffffwww.frei-denken.ch

ffffffffffSusan Sontagová (1933-2004): Je nepřijatelné, aby se náboženské výroky zneužívaly k ospravedlňování státního jednání.

ffffffffffPoznání a humanismus – etické hodnoty. Švýcarské společenství volných myslitelů nabízí občanům, kteří se odvrátili od církví, prostor k setkávání.
Představuje:
* zkušenostní vizi světa, která dospívá k závěrům bez spekulování s tím, co nelze   dokázat;
*uznání Všeobecné deklarace práv člověka jako podmínku rovnosti příležitostí pro všech lidí na tomto světě;
*uznání povinností člověka jako podmínky existence spravedlivější společnosti;
*uznání demokracie jako státní formy, která umožňuje otevřenou diskusi o limitech mravnosti a práva;
*uznání laickosti, rozluky státu a církví;
*snášenlivost a toleranci ve vztahu k náboženstvím a všem koncepcím světa, pokud nenarušují Všeobecnou deklaraci práv člověka a ústavy právních států;
*loajální chování jako základní princip mírového společenství.

ffffffffffSimone de Beauvoir (1908-1986): Náboženství nenáleží svobodným lidem a je neslučitelné s osvobozením žen.

ffffffffffPoznání a humanismus – cíle ŠSVM.  Společenství podle  stanov:

*povzbuzuje ke kritickému a svobodnému myšlení na základě světového názoru a humanistické a vědecké etiky, bez vázanosti na jakákoliv dogmata jakož i na politické ideologie; usiluje o uplatnění těchto hodnot ve státě a ve společnosti;

  • zasazuje se ve prospěch svobody víry, myšlení a projevu. Usiluje o rovnoprávnost všech světonázorových skupin a o jejich nezávislost na státní moci (rozluka státu a církví);
  • nabízí se zřetelem k aktuálním potřebám sociální a kulturní služby, zvláště ty, jež jsou alternativou služeb náboženských;
  • zasazuje se ve prospěch důstojných životních podmínek a podporuje účinná opatření k ochraně životního prostředí;
  • je nezávislá na politických stranách; může však spolu se svými sekcemi participovat na politickém životě, pokud slouží uskutečnění cílů, které jsme právě uvedli.

Bertrand Russell (1872-1970): Krutost a náboženství jsou stejného rodu, protože obojí  má svůj původ ve strachu.

Pohled do dějin. Křesťanské církve ztrácely v Evropě postupně rozhodovací pravomoci. Stalo se tak v důsledku dědictví osvícenství a vědeckého bádání, jež prostupovaly  do všech oblastí života (požadujíce, aby poznatky byly prokazatelné). Pokrok dosáhl v Evropě devatenáctého století natolik, že volní myslitelé se už nemuseli obávat o svůj život, když hovořili ať už soukromě nebo veřejně o svém vidění světa. Sociální vykolejení, která bylo ostatně přímým důsledkem vystoupení z veřejnoprávně uznaných církví, se stalo podnětem k tomu, aby se svobodně myslící občané sdružovali ve společenstvích  jim vlastním způsobem.

ffffffffff V roce 1870 vznikl ve Švýcarsku první klub volných myslitelů, a to v Curychu. Další sdružení spatřila světlo světa v Ticinu (Tessin) a v Západním Švýcarsku.

ffffffffff Vytvořením Švýcarského svazu německých volných myslitelů (Deutschschweitzer Freidenkerbund) byl v roce 1908 položen základ pro rozmach celonárodního hnutí. Jeho členové nebyli v té době v ochraně justičních orgánů: když jeho předseda August Richter hodlal v roce 1908 založit sekci v Lucernu, byl zatčen pro rouhání a odsouzen na dva měsíce do vězení. Soud nakonec rozsudek anuloval.

ffffffffff V roce 1915 začal vycházet měsíčník Freidenker, v roce 1974 pak čtvrtletník Le Libre Penseur.

ffffffffff V roce 1933 nacionální socialisté rozbili rakouské a německé organizace volných myslitelů. Také ve Švýcarsku byly předkládány návrhy opatření proti volným myslitelům, což bylo podporováno jak v katolickém tak i v reformačním tisku.

ffffffffff Od té doby se stále více občanů přinejmenším vnitřně odpoutávalo od křesťanských církví a od náboženství vůbec. Přesto nebyla tehdy ještě důvěra zvláště u politiků v demokratickou občanskou společnost natolik silná, aby zamítla nároky církví na konečnou pravomoc v etických otázkách.

ffffffffff Ve Švýcarsku je vztah mezi státem a církvemi uspořádán kantonálně. Proto úsilí o sekularizaci postupovalo kupředu jenom pomalu.
Vzhledem k rostoucí radikalizaci náboženských uskupení jsou dnes nároky volnomyšlenkářů stále velmi aktuální.

ffffffffff Volnomyšlenkářské výdobytky, jich bylo dosaženo po létech zápasů a které se dnes musí bránit před útoky z náboženských kruhů, jsou tyto:

  • věroučně neutrální státní školství,
  • nábožensky neutrální hřbitovy,
  • ženská práva, právo na interrupci,
  • právo na volbu asistované smrti.

ffffffffffJeanne Herschová (1910-2000): Pro člověka je rozhodující, aby svobodně mohl rozhodovat  o tom, co činí.

 

ffffffffffVolnými mysliteli byli:

Hannach Arendtová (1906-1975), filosofka

Theodor Bartošek  (1877-1954), právník
Simone de Beauvoir (1908-1986)

Edvard Beneš (1884-1948), právník a politik

Annie Besantová (1847-1933), novinářka
Albert Camus (1913-1960), spisovatel
Heinrich Böll (1917-1985), spisovatel
Friedrich Dürrenmatt (1921-1990), spisovatel
Albert Einstein (1879-1955), fyzik
Oriana Fallaciová (1929-2006), novinářka
Ludwig Feuerbach (1804-1872), filosof
Paul Feyerabend (1924-1994), filosof
August Forel (1848-1931), spisovatel
Michel Foucault (1926-1984), filosof
Max Frisch (1911-1991), spisovatel
Margarethe Hardeggerová (1882-1963), odborářka

Jan  Herben (1857-1936), spisovatel

Jeanne Hersch (1910-2000), filosofka
Victor Hugo (1802-1885), spisovatel
Thomas Henry Huxley )1825-1895), filosof
Karl Jaspers (1883-1969), filosof
Hans Jonas (1903-1993), filosof
Erich Kästner (1899-1974), spisovatel

František Krejčí (1858-1934), filosof

Kunstovný Otakar (1884-1945), spisovatel a novinář
Zdeněk Lahulek-Faltys (1892-?), novinář

Luisa Landová-Štychová (1885-1969), novinářka

Friedrich Liebling (1893-1982), psycholog
Rosa Luxemburgová (1871-1919), socialistka

Josef Svatopluk Machar (1864-1942), spisovatel

Robert Mächler (1909-1996), novinář
Jo Mihalyová (1902-1989), tanečnice a spisovatelka

Lubomír Milde (1896-?), právník

John Stuart Mill (1806-1873), filosof
Friedrich Nietzsche (1844-1900), filosof
Anais Nin (1903-1977), spisovatel

Karel Pelant (1874-1925), spisovatel a novinář

Otakar Pertold (1884-1965), etnolog

Karl Raimund Popper (1902-1994), filosof

Václav Příhoda (1899-1979), pedagog

Bertrand Russel (1872-1970), filosof
Ayn Rand (1905-1982), spisovatel, filosof
Lou Salome (1861-1937), spisovatelka
George Sandová (1804-1876), spisovatelka
Jean-Paul Sartre (1905-1980), spisovatel
Susan Sontagová (1933-2004), spisovatelka
Jakob Stebler (1898-1985), spisovatel
Bertha ze Suttnerů (1843-1914), pacifistka, Nobelova cena míru

Alfons Šťastný(1831-1913), rolník a spisovatel

Kurt Tucholsky (1890-1935), spisovatel

Emanuel Viktor Voska (1875-1960), podnikatel

                           Bohuslav Vrbenský (1882-1944), lékař
Emile Zola (1840-1902), spisovatel

Proloženě doplněna jména několika českých volnomyšlenkářů

 

                                                      FriedrichDürrenmatt (1921-1990): Je nejvyšší čas začít znovu  hlásat atheismus!

 

Dnešní volnomyšlenkáři:

Richard Dawkins, evoluční biolog, Podvod s bohem (2007),
Cathérine Kintzelerová, filosofka, Co je to laicismus? (2007),
André Comte-Sponville, filosof, Duch atheismu - Úvod do spirituality bez boha (2006),
Michel Onfray, filosof, Pojednáná o atheologii (2006),
Henri Peňa-Ruiz, filosof, Co je to laicismus? (2003)

Spolu se jménem a titulem spisu volnomyšlenkáře je otištěna jeho fotografie.

                                 Stefan Mauerhofer, spolupředseda pro informace:
 jsem volným myslitelem. Lidé mohou ží společně v míru jedině  na základě vědění a rozumu!

Co Vám navrhuje ŠSVM? Švýcarské společenství volných myslitelů nabízí občanům, kteří odmítli služby církví a náboženství, následující laické činnosti:

  • setkávání sympatizantů v sekcích
  • diskuse a orientace v ideologických otázkách,
  • přednášky o filosofických a etických problémech,
  • laické obřady při narozeních, sňatcích a pohřbech,
  • oporu starším a nemocným členům
  • pomoc při řešení problémů praktického života.

www.librepensee.ch

Sylvie Steinerová, pracovnice v obchodě a spolupředsedkyně  ŠSVM:Jsem volnomyšlenkářkou. Žít bez vyznání a jednat odpovědně je prostě normální!

Jak se stát členem? Členem se může stát kdokoliv. Nezbytnou podmínkou není formální rozchod s církví. Členové církví anebo náboženských společenství jsou vítáni! Nemohou však vykonávat žádnou funkci uvnitř ŠSVM.
Členové jsou seskupeni v sekcích ŠSVM. Dnes existuje 12 sekcí. Máte svobodu volby sekce, jejímž členem se hodláte stát.

Sekce: Basilej, Bern, Ženeva, Grenges, Švýcarské plató, Severozápad Švýcarska, Schaffhausen, Saint-Gall, Vaud, Ticini-Tessin, Winterthour, Curych

Příspěvky: Výši příspěvků stanoví sekce. Pohybují se podle volby od 60 do 100 fr., manželé a studenti platí méně.

A předposlední (jedenáctou) stránkou brožury je formulář přihlášky, dvanáctou stránkou je dopisní adresa: Freidenker-Vereinigung de Schweiz – Assotiation Suisse des Libres Penseurs; Postafach Čase postal; 3001 Berne.
                     Náborový tisk z  franštiny a němčiny překládal jh

zpět