VOLNA MYSLENKA
aktuality archiv zajímavosti program

              

Bezvěrectví na pokračování

Jan Čepek

ffffffffffα ) Bezvěrectví jako obtížná volba. V tomto zamyšlení bych se rád vyhnul pojmu bez vyznání a zaměřil se na rozdíl mezi atheismem a bezvěrectvím.

ffffffffffOdpůrci Volné myšlenky mají bohužel v jednom pravdu. Když kde převládne atheismus, nemusí to znamenat ani novou náboženskou mravnost, ani bezvěrectví. Dokonce lze pozorovat jak úpadek mravnosti tak i nárůst nejrůznějších věr. Některé z nich jsou spíš utajovány, jiné hlasitě deklarovány. V Japonsku je statisticky více dospělých nábožensky věřících než dospělých občanů, protože někteří hlásí příslušnost i ke třem až čtyřem církvím a sektám.

ffffffffffPokud se někomu zdá směšné, ať posoudí situaci doma. I když bude statisticky nahlášeno minimum náboženských vyznání, samo o sobě to nic neříká o mravnosti, a spousta existujících věr nemá nic společného s důsledným atheismem. Zcela běžná je úvaha: „V Boha nevěřím, ale něco na tom je“. Nebo: „Bezpochyby má pravdu neracionální prognostika v tom a tom, nebo psychoanalýza, nebo kartářka, matka Gaia, jogín XY, znalec učení o Mazdovi...“.

ffffffffffJe pravděpodobné, že člověk se JIŽ RODÍ s vírou. Už v prenatálním období zřejmě vznikne víra v matku, možná víra v bezpečné životní prostředí, možná také víra ve výhodnost bezpracného života. Nezbaví-li pak vlastní zkušenost tohoto člověka této víry, třeba z nadějného jedince se stane hnusný parazit. O těch věcech mohu jen spekulovat, ale leccos vím docela jistě. Víry se během života mění a pokud trvají, dochází ke změnám jejich priorit. Ta či jiná víra se v určité situaci stává výrazně dominantní. Jedna dokáže člověku zachránit život (koncentrační tábor, válečná fronta, slézání horských velikánů, víra zločince při úniku z místa činu, víra v nutnost perfektně zahladit stopy po provedeném sexuálním zločinu), jiné vyvolávají fanatickou aktivitu (víra v národ, ve skutečný humanismus, v docílení sportovního výkonu, v nutnost vykonat vše pro rodinu – třeba i na úkor druhých, víra v partu, která je pak oprávněna k čemukoliv, víra ve zkaženost lidstva a potřebu ho hubit). Rovněž u každé další víry lze vystopovat její charakteristické rysy včetně mravnostního aspektu.

ffffffffffPřitom nic není jednoduché a jednoznačné. Jeden vědec s vírou ve svoji hypotézu prospěje, jiný uškodí. Atheista s vírou v neexistenci Boha zrovna tak. Dokonce různé víry v pokrok, lidskou nezměrnou dobrotu či absolutní moudrost přírody mohou v lidské společnosti působit zcela rozporně. To na jedné straně. Na druhé straně je třeba se vrátit k tomu, že člověk žije od narození se svými vírami, ale jejich preference mění a odhazuje co uzná pro sebe (jiný pro rodinu, třeba pro národ, jiný pro lidstvo, pro vesmír) za nepotřebné. Žije pak bez víry v co předtím skálopevně věřil.

ffffffffffAž s dosažením dostatečné životní zkušenosti, při náležitých znalostech a silné vůli lze dojít v poznání, že člověk také dokáže žít jako bezvěrec a přitom SVÝMI ČINY být příkladem. OBTÍŹNÁ VOLBA  a ještě obtížnější realizace toho rozhodnutí.  O tom snad ale raději až v příštím Majáku, pokud tento úvod vyvolá zájem čtenářů.
Jedno ale mohu avizovat. V žádném případě nejde  o vychvalování bezvěrectví nebo dokonce předstírání, jakých výhod by se jeho rozšířením docílilo. Naopak, reálně jde zejména o potíže, se kterými bezvěrec musí počítat. My bezvěrci jsme malou minoritou, bránící oprávněnost své existence.

ffffffffffβ) Malá minorita, bránící oprávněnost své existence. Důsledné bezvěrectví považuji za skvělý civilizační výdobytek, když nadějí lidstva ještě zůstává vědeckotechnický pokrok. Imanentní součástí bezvěrectví musí ovšem být snaha bezvěrecké minority o dialog s lidmi věřícími, pokud možno na základě rovnosti. Bezvěrec si váží zejména věřících usilujících o mírové uspořádání světa, k němuž patří svobodná výměna názorů. Dialog o takovém uspořádání probíhá také na každoročních akcích FORUM 2000.

ffffffffff První část letošního panelu MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG moderoval pan Vartan Gregorian, což není žádný Nikdo. Je prezidentem Carnegie Corporation of New York, v roce 2000 obdržel největší občanskou poctu USA, medaili Svobody. Vloni se mi podařilo s panem Gregorianem krátce hovořit a potěšilo mě, že popřál úspěch volnomyšlenkářství v ČR. Jeho letošní úvodní projev i závěrečné poznámky byly vysloveně volnomyšlenkářské: úcta k jednotlivým náboženstvím, kritika toho, jak jsou zneužívána.

ffffffffff Všichni  panelisté byli nábožensky věřící, na většině byla zřetelně znát kazatelská praxe, řečnická úroveň obdivuhodná.

ffffffffffMohamad Bashar Arafat, prezident Civilizations Exchange and Cooperation Foundation v USA zakončil fascinujícím příměrem poté, co Boha spatřil pohledem na uměleckou výzdobu žofínského sálu. Lidé podle toho příměru se chovají jako když užívají vodu. Setkávají se s ní hlavně když už prošla nejrůznějším znečištěním, pro mnohé to je až ta voda z kanálů. Pak není diví, že v ní nevidí Boha, ten je tou vodou u pramene, nádhernou křišťálově čistou. Uzdravující silou.

ffffffffff Vystoupením panelistů diskuse skončila,  na dotazy z pléna nebyl čas. Na chodbě jsem se pana Arafata nejdřív zeptal, zda by měl maximálně na deset minut čas, s čímž ochotně souhlasil. Moje otázka byla, jak se dívá na lidi, kteří v té pramenité vodě vidí nádheru neposkvrněné přírody, zdroj života, té uzdravující síly, a kteří nepotřebují Boha. Odpověď byla pětislovná, následovalo podání ruky a pan Arafat odspěchal.

zpět