VOLNA MYSLENKA
aktuality archiv zajímavosti program

              

Nové čtení Epikura

Jan Čepek

ffffffffff Herademos s Epikosem se znali ještě z Akademie. Jednomu říkali Velký skeptik, druhému Velký intelektuál, protože oba už na Akademii byli proti ostatním skutečnými intelektuály se vším všudy. Především co se týče superinteligence, výřečnosti a psavosti, vědomí vlastní důležitosti a nezastupitelnosti. Ale také  díky jejich poctivému přesvědčení, že jednou dokáží napravovat svět.

ffffffffff Napravování světa jim bylo naprostou nutností, protože totiž nám Řekům právě nastal konec světových  dějin. Ne že by nám bylo zle, zcela naopak. Na západě se dvě světové supervelmoci mydlí, to je natolik oslabí, že nám tady dají pokoj. Náš Alexandr prokázal nesmyslnost poučky, že světlo přichází z východu, nandal jim to tam jaksepatří, od Peršanů máme navěky pokoj. I když připustíme, že ti tři jsou skoro jako my civilizacemi, tak všude okolo nás čtyř naštěstí jsou jen barbaři, ubozí impotentní barbaři. Asi ani nevědí co to je písmo, jejich mytologie jsou určitě snůškami hovadin, pokud mají nějaké otroky, tak jistě nejsou tak výkonní jako naši. Ti barbaři  pobíhají po lesích, kdežto my je moudře zužitkováváme v mořeplavbě a průmyslu, něco jako naše vysoké školství si nedovedou ani představit. Přitom naše skvělá helénská civilizace je tak tolerantní, že i těm barbarům nepřejeme nic zlého, naopak – dokonce i leccos z naší kultury bychom jim klidně povolili.

ffffffffff Hlavně že máme klid. Naštěstí minuly doby aténské nesmyslné demokracie. Toho tehdejšího žvanění na agorách! Těch mučivých povinností při správě veřejných věcí! Vybírat své představitele losem, taková pitomost, copak si lidi jsou rovni? Však to taky podle toho dopadlo. Pořádek nám museli zavést Makedonci (ti primitivové, ale o tom raději  nemluvme – nepatřičné uši jsou dnes všude), teď hlavně že máme klid, hospodářskou stabilitu a nejlepší školství na celém světě. Naši báječnou poezii, naše originální náboženství i s filozofií na něj navazující, naše strhující dramata i komedie jsou přejímány celým civilizovaným světem. Naši intelektuálové jsou všude žádáni a neskutečně placeni, i když prý mnohdy se statusem otroka – ale o tom raději nemluvme (všudypřítomné uši by mohla zajímat i takováto prkotina, tak proč si nechat rušit svůj klídek).

ffffffffff Naši dva intelektuálové se rozhodli neemigrovat, i když Řecko se jim začalo zdát čím dál zblblejší a nabídky ze zahraničí čím dál lákavější. Epikos se svými výbornými přáteli filozofoval ve své Zahradě o všem možném i nemožném, všichni společně si výborně užívali své přátelství, otevřeně říkali, že jim je hlavní věcí p(r)ožitek. Tvrdili, že tím prospějí míru a míru si vážili jako nejvyšší hodnoty.

ffffffffff Když se Epikos sešel s Herademem, vždy se mu musel jakoby provinile omlouvat, že v tom marasmu by se musel zcvoknout z jiného zapojení do věcí veřejných vedle své Zahrady. Tu totiž považoval za pokus o příspěvek k nápravě světa srovnatelný s Herademovým hektickým působením v politice a dokonce také (ale to mu povídal jen velmi obezřetně) s jeho literární tvorbou. Prostě se hádali jak se na filozofy-napravovatele světa sluší a patří, oba měli pro strach uděláno z nepatřičných uší, oba se chechtali jak hlubokomyslným teoriím konce dějin, tak zabedněnosti davu. Vždy se těšili, s jakými informacemi přijde ten druhý, ať už to bylo ze tří okolních civilizací nebo odkudkoliv z krajin a kultur mimo ně. Byli si vědomi, že vyspělé civilizace existují nejen v dálných zemích globu, ale i jinde ve vesmíru. To se čím dál víc stávalo měřítkem jejich vlastního osobního významu, při každém dalším setkání v této věci byli čím dál skromnější.

ffffffffff A hlavně! Při každém loučení si domluvili následné setkání a upřímně se na ně těšili, i když Epikos dovedl být takový nemrava, že si sem tam dokonce dovolil svého přítele se zeptat, jak to má s dokončením rozepsaných věcí a jestli v tom není trochu nejedlý.
   Pozn.: Epikos (+ 247 př. Kr.) byl organizátorem komunit nevládního sdružení  ZAHRADA.

zpět